ANTIBIOTIKA, PROBIOTIKA, PREBIOTIKA - VYZNÁTE SE V TĚCHTO POJMECH?

14. 11. 2017

 

antibiotika

Antibiotika

Antibiotika zahrnují skupinu antimikrobní látek získaných z mikroorganismů či syntetickou cestou. Jejich působením dochází buď k potlačení růstu bakterií (bakteriostatická antibiotika) a nebo bakterie přímo usmrcují (baktericidní antibiotika). Jsou to látky účinkující pouze na bakteriální onemocnění. Tento jejich vliv může být dán i volbou dávky daného antibiotika. Antibiotika se liší svojí základní strukturou, ze které vyplývá i odlišný mechanismus působení. Nástup účinků, správné vstřebání, docílení potřebné koncentrace antibiotika v těle a udržení této hladiny po tak dlouhou dobu, aby byla léčba efektivní je zásadní. Proto je potřeba dbát na správné užívání těchto látek.

Správné užívání antibiotik

  1. Dodržovat stanovený dávkovací režim a řídit se doporučeními lékaře a lékárníka.
  2. Antibiotika doužívat dokonce i přesto, že již symptomy ustupují (nejste-li domluveni s lékařem jinak). Ústup onemocnění může být dán poklesem množství patogenních bakterií v těle a při nedoužívání antibiotika, by hrozilo, že dojde opětovnému nárůstu počtu škodlivých bakterií, prodloužení léčby a možnému vzniku rezistence.Tedy stavu, kdy jsou nasazená antibiotika na stejné bakterie již neúčinná, protože se bakterie těmto látkám přizpůsobily.
  3. Existují antibiotika s konkrétními doporučeními ohledně nevhodných kombinací s potravou, slunečním zářením či léky - Řiďte se doporučeními Vašeho lékaře a lékárníka!
  4. Antibiotika mohou vybít nejen bakterie způsobující onemocnění, ale také vaši původní mikroflóru a způsobit některé nežádoucí účinky jakými jsou např. průjem či vaginální infekce. Poraďte se proto se svým lékařem či lékárníkem o volbě vhodného probiotika.
  5. V případě, že po užití antibiotika zjistíte podezření na alergickou reakci (dušnost, otok, kopřivka apod.) či jiný nežádoucí účinek – ihned kontaktujte svého lékaře.
  6. V případě, že dojde ke zvracení v době užívání antibiotika – kontaktujte lékaře a domluvte se na dalším postupu.

Antibiotika by nikdy neměla být paušálně vydávána jako obecné řešení všech zdravotních potíží, a zvláště by nemělo docházet k tomu, že u opakovaných infekcí je jen tak bez zjištění původce předepsáno stejné antibiotikum opakovaně. Opakované infekce mohou být projevem dalších problémů, proto je toto nutné řešit s lékařem. Volba nevhodně zvolených antibiotik či jejich opakované užívání zvyšuje riziko vzniku rezistence, která je v dnešní době již více než patrná.

Probiotika a prebiotika a synbiotika

Střevní mikroflóra je zásadní v obraně proti infekci a ovlivňuje imunitní systém. Pokud tedy dojde k jejímu narušení, může to mít vliv na imunitu celého lidského těla.

Probiotika jsou živé kultury mikroorganismů, které po orálním podání pozitivně ovlivňují zdraví jedince. Schopnost kolonizovat střevo a ovlivnit imunitu souvisí s konkrétními kmeny, proto jsou nejčastěji studovány kmeny Lactobacillus, Bifidobacter a některé kmeny E.coli. Laktobacily a bifidobakterie podporují využití minerálů z potravy, především vápníku, fosforu a železa. Zároveň tyto mikroorganizmy syntetizují některé vitaminy (thiamin, riboflavin, pyridoxin, kyanokobalamin, niacin, kyselinu listovou a kyselinu pantotenovou).

Prebiotika představují živnou půdu pro růst a množení střevních mikroorganismů. Také potlačují nežádoucí kmeny jako jsou enterobakterie, salmonely, listerie, shigely, kampylobakterie. Nejčastěji používaným prebiotikem je inulín a jeho deriváty. K této skupině patří také fruktooligosacharidy, které se přirozeně vyskytují např. v cibuli, česneku, artičocích, pórku nebo čekance, v menší míře i v obilovinách. Další oligosacharidy jsou obsaženy ve fazolích a hrachu.

Jako synbiotika jsou označovány kombinované preparáty probiotik a prebiotik, které tak mají synergické působení.

Vliv probiotik na naši mikroflóru je stále častěji sledován v souvislosti s jejich působením na imunitu, rozvoj a léčbu atopického ekzému, prevenci průjmů způsobených antibiotiky, na nespecifické střevní záněty, opakované záněty ve vaginální oblasti a oblasti močových cest a také na obezitu.

O volbě vhodných probiotik se poraďte se svým lékárníkem či lékařem.

PharmDr. Eliška Vencovská

Zdroj:

  1. JURÁNKOVÁ J, LATA J. Střevní mikroflóra, slizniční bariéra a probiotika u některých interních chorob. Prakt. lékáren [online]. 2011;7(5):212-217
  2. HRONEK, M. Probiotika a prebiotika v profylaxi a terapii poruch GIT a v prevenci karcinogeneze. Med. Pro Praxi [online]. 2009; 6(2): 66-68
  3. NEVORAL J. Prebiotika a probiotika v pediatrii. Pediatr. pro praxi [online]. 2012; 13(3): 167-173
  4. KOKEŠOVÁ A. Imunomodulační účinky probiotik v klinické praxi. Pediatr. pro praxi [online]. 2009; 10(3): 169-174
  5. SCHINDLER J. Mikrobiologie: pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada, 2010. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3170-4.
  6. MARTÍNKOVÁ J. Farmakologie pro studenty zdravotnických oborů. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1356-4.
  7. https://www.healthline.com/hlcmsresource/images/1472-Finishing_Antibiotics_Treatment-1296x728-header.jpg

 

Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu. Více informací najdete zde.