Antibiotika zahrnují skupinu antimikrobní látek získaných z mikroorganismů či syntetickou cestou. Jejich působením dochází buď k potlačení růstu bakterií (bakteriostatická antibiotika) a nebo bakterie přímo usmrcují (baktericidní antibiotika). Jsou to látky účinkující pouze na bakteriální onemocnění. Tento jejich vliv může být dán i volbou dávky daného antibiotika. Antibiotika se liší svojí základní strukturou, ze které vyplývá i odlišný mechanismus působení. Nástup účinků, správné vstřebání, docílení potřebné koncentrace antibiotika v těle a udržení této hladiny po tak dlouhou dobu, aby byla léčba efektivní je zásadní. Proto je potřeba dbát na správné užívání těchto látek.
Antibiotika by nikdy neměla být paušálně vydávána jako obecné řešení všech zdravotních potíží, a zvláště by nemělo docházet k tomu, že u opakovaných infekcí je jen tak bez zjištění původce předepsáno stejné antibiotikum opakovaně. Opakované infekce mohou být projevem dalších problémů, proto je toto nutné řešit s lékařem. Volba nevhodně zvolených antibiotik či jejich opakované užívání zvyšuje riziko vzniku rezistence, která je v dnešní době již více než patrná.
Střevní mikroflóra je zásadní v obraně proti infekci a ovlivňuje imunitní systém. Pokud tedy dojde k jejímu narušení, může to mít vliv na imunitu celého lidského těla.
Probiotika jsou živé kultury mikroorganismů, které po orálním podání pozitivně ovlivňují zdraví jedince. Schopnost kolonizovat střevo a ovlivnit imunitu souvisí s konkrétními kmeny, proto jsou nejčastěji studovány kmeny Lactobacillus, Bifidobacter a některé kmeny E.coli. Laktobacily a bifidobakterie podporují využití minerálů z potravy, především vápníku, fosforu a železa. Zároveň tyto mikroorganizmy syntetizují některé vitaminy (thiamin, riboflavin, pyridoxin, kyanokobalamin, niacin, kyselinu listovou a kyselinu pantotenovou).
Prebiotika představují živnou půdu pro růst a množení střevních mikroorganismů. Také potlačují nežádoucí kmeny jako jsou enterobakterie, salmonely, listerie, shigely, kampylobakterie. Nejčastěji používaným prebiotikem je inulín a jeho deriváty. K této skupině patří také fruktooligosacharidy, které se přirozeně vyskytují např. v cibuli, česneku, artičocích, pórku nebo čekance, v menší míře i v obilovinách. Další oligosacharidy jsou obsaženy ve fazolích a hrachu.
Jako synbiotika jsou označovány kombinované preparáty probiotik a prebiotik, které tak mají synergické působení.
Vliv probiotik na naši mikroflóru je stále častěji sledován v souvislosti s jejich působením na imunitu, rozvoj a léčbu atopického ekzému, prevenci průjmů způsobených antibiotiky, na nespecifické střevní záněty, opakované záněty ve vaginální oblasti a oblasti močových cest a také na obezitu.
O volbě vhodných probiotik se poraďte se svým lékárníkem či lékařem.
PharmDr. Eliška Vencovská
Zdroj: