JAK ZVOLIT SPRÁVNÝ PITNÝ REŽIM ?
23. 7. 2018

pitný režim 

Lidské tělo je z 65-75 % tvořeno vodou. Náš pitný režim tak hraje velmi zásadní roli ve správné fungování našeho organismu. Vzhledem k tomu, že nároky našeho těla v letním období jsou zvýšené, je téma správného pitného režimu v tomto ročním období o to zásadnější.

Jaké je tedy optimální množství vody pro člověka ?

Denně naše tělo vyloučí okolo 2,5 l vody močí, stolicí, dýcháním a kůží, a proto musí být tato ztráta kompenzována. Třetina litru vzniká metabolismem, část vody získáme v potravě (asi 900 ml) a zbytek, tedy okolo 1,5 l bychom měli tělu vrátit ve formě tekutin.

Ač existují různá obecná doporučení k pitnému režimu by se vždy mělo přistupovat individuálně, neboť je ovlivněn řadou vnějších a vnitřních faktorů – tělesná hmotnost, věk a pohlaví, složení a množství stravy, tělesná aktivita, teplota a vlhkost prostředí včetně proudění vzduchu, stupni adaptace na podmínky prostředí, charakter vykonávané činnosti, druh oblečení, teplota těla, aktuální zdravotní stav, aktuální zavodnění organismu atd. Každý člověk má svou optimální potřebu a ta se v čase mění.

Nápovědou pro optimální příjem tekutin nám mohou být pocity našeho vlastního těla. Sucho v ústech, malé množství tmavě žluté moči, tendence k zácpě, tlak v okolí žaludku, suchost pokožky, únava, bolest hlavy jsou náznaky nedostatku tekutin. Co se týče pocitu žízně, nejde o časné varování, ale o upozornění na ztrátu tekutin na úrovni 1-2 % tělesné váhy. Naopak nadbytek vody v organismus nám tělo dává vědět častým močením, klidovým pocením za normálních teplot, vlhkými končetinami.

Jak dehydratace, tedy nedostatek vody v těle, tak hyperhydratace, tedy její extrémní nadbytek, může vést k závažným zdravotním potížím. První z příznaků objevujících se u stavu akutní mírné dehydratace je bolest hlavy, únava a s tím související pokles duševní i fyzické výkonnosti. Tento fakt je dán zvýšenou citlivostí buněk v mozku na nedostatek vody. Při ztrátě tekutin okolo 2 % hmotnosti člověka nastupuje pocit žízně a ztráta výkonu se pohybuje okolo 20 %. Pokud by se stav dehydratace prohloubil na 5 a více procent, dochází ke snížení odolnosti vůči psychické a fyzické zátěži a výsledkem může být selhání oběhu a šokový stav.

Závažné chronické následky může představovat mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin. Nebezpečí spočívá v tom, že mnohdy tento stav neregistrujeme. Rizikovou skupinou v tomto ohledu jsou především starší lidé, kteří mají oslabený pocit žízně (hypodipsii) a navíc se často obávají, že by vzhledem k omezené hybnosti měli problém s častým chozením na toaletu a se strachem, že nestihnou vůbec na toaletu dojít. Příznaky v tomto případě přicházejí pozvolna. Objevuje se únava, poté bolesti hlavy a kloubů či zácpa a postupně může dojít k poruchám funkce ledvin a jiných orgánů. Následkem chronické dehydratace tak může být jak vznik nových onemocnění, tak zhoršení aktuálních chorobných stavů – zácpy, námahového astmatu, diabetu, infekcí močových cest, hypertenze, žilní trombózy, kardiovaskulárních onemocnění a dalších.

Na druhou stranu ani stálý nadbytek tekutin není pro naše tělo vhodný vzhledem k vyššímu zatížení ledvin a srdce. Ruku v ruce s nasazením mnohých lidí pro zdravý životní styl, při kterém je velmi správně kladen důraz na pravidelný pitný režim, se také častěji objevuje vznik psychické závislosti na vodě s projevy zvýšeného pocit žízně (polydipsie). Nebezpečí spočívá nejen ve velkém zatížení našich orgánu, ale při vypití velkého objemu vody v krátkém čase, tedy např. několik hodin po sobě více než 1 l/h hrozí reálně akutní stav - „otrava vodou“. Projevuje se poruchami vědomí, zvracením, vzestupem krevního tlaku, rizikem vzniku edému mozku a v konečném důsledku může být fatální. Nicméně polydipsie může být i příznakem některých onemocnění – diabetes insipidus, diabetes mellitus, proto je nutné tento příznak nezanedbávat a kontaktovat svého lékaře.

Existují onemocnění, při kterých je úprava pitného režimu zásadní. Při zvracení, průjmu, horečnatých onemocněních a diabetu je potřeba zvýšit příjem tekutin, stejně tak v horkém letním období. Naopak by měl být regulován pitný režim při snížené funkci ledvin a městnavém srdečním selhání. Vody s nízkým obsahem sodíku jsou vhodné u chorob se sodíkovou dietou (městnané srdeční selhání, hypertenze, postižení ledvin se zadržováním sodíku, dekompenzovanou cirhózou), ale také u zánětů ledvin, diabetu a hyperurikémie (stav zvýšené hladina kyseliny močové v krvi). V případě hypertenze a otoků nejsou vhodné vody s obsahem sodných kationů (Vincentka) a při ledvinovém selhání vody s vysokým obsahem hořečnatých kationů (Šaratice, Zaječická). Pacienti s onemocněním štítné žlázy by měli konzultovat s lékařem pití Vincentky pro vysoký obsah jódu.

Jaký nápoj je vhodný pro pití?

Nejvhodnějším a nejzdravějším nápojem je čistá voda. Ke stálému pití se hodí pitná voda (z kohoutku či studny) nebo balené kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní vody bez oxidu uhličitého.

K vhodným nápojům patří i vodou ředěné ovocné a zeleninové šťávy (bez přidaného cukru), neslazené, a ne příliš silné čaje nebo nápoje z praženého obilí.

O něco méně vhodné jsou pak minerální vody středně mineralizované (Magnesia, Ondrášovka, Korunní, Mattoni, Vratislavická kyselka) a silně mineralizované (Vincentka, Zaječická, Šaratica apod.). Ty jsou častěji vyhledávány pro svoje chuťové vlastnosti, ale nejsou vhodné jako základ pitného režimu. Jako podpůrné léčivé vody jsou užívány pod lékařským dohledem a jejich množství by nemělo přesáhnout 0,5 l denně, neboť zvyšují riziko vysokého krevního tlaku, ledvinových a močových kamenů a dalších. Do této kategorie patří i vody sycené oxidem uhličitým. I přes jejich oblibu zdravotní nevýhody převažují nad výhodami. Právě přítomnost oxidu uhličitého, která způsobuje posun pH ke kyselému, tak může vyvolávat žaludeční a trávicí potíže a zvyšovat dýchací a tepovou frekvenci. I tyto vody by tak měly být konzumovány výjimečně a v omezeném množství.

K nevhodným nápojům patří limonády, kolové nápoje, ochucené a slazené minerální vody, energetické nápoje, nektary apod. Důvodem je např. cukr, oxid uhličitý a další organické kyseliny a kyselina fosforečná. Cukr zvyšuje pocit žízně, dodává „prázdné kalorie“ a sacharóza ve vyšším množství může také přispívat ke vzniku osteoporózy. Oxid uhličitý spolu s organickými kyselinami poškozuje mimo jiné zubní sklovinu. Kyselina fosforečná pravděpodobně zvyšuje potenciální riziko osteoporózy. Kolové nápoje také obsahují kofein, což je diureticky působící látka, tedy látka, které vede k odvodnění. Káva, mléko, kakao a alkohol by se do denního množství tekutin počítat neměly. Káva zejména proto, že obsahuje diureticky působící kofein, alkoholické nápoje jsou velmi kalorické a také mohou způsobovat dehydrataci.

Pitný režim je pro správné fungování našeho těla nezbytný a na to bychom neměli zapomínat, ale vždy bychom k němu měli přistupovat racionálně. Pokud máme pocit, že nám naše tělo dává najevo, že něco není v pořádku, je vhodné toto zkonzultovat s odborníkem.

PharmDr. Eliška Vencovská

 

Zdroj:
1) Jeligová, H et Kožíšek, F. Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít? Interní Med. 2010; 12(7-8): 388-389
2) Potužák, M. Minerální vody ve výživě a terapii. Prakt. Lékáren. 2011; 7(5): 242-244
3) Clark, N. Sportovní výživa. Praha: Grada. 2009;352 s.
4) Chval, J. „Intoxikace vodou“ u psychiatrických pacientů. Psychiatr. pro Praxi, 2007; 2: 94-96
5) http://s3.svet-zdravi.cz/ums/lo75p_istock000016742575small.jpg

 

 

Královéhradecká lékárna a.s.                                                            
Veverkova 1343/1
500 02  Hradec Králové
www.khl.cz

odborný poradce Mgr. Lenka Kračmarová   +420 495 755 257

Provozní doba informační služby je od 10:00 do 14:00 h.

Chcete stránku vytisknout?
Skrýt před tiskem nějaké části stránky.
Vytisknout celou stránku tak, jak ji vidíte.
(tento box nebude vytištěn)
Úprava stránky před tiskem
Najeďte myší na nějaký obsah na stránce, zobrazí se červený obdélník. Kliknutím na něj obsah skryjete. Poté stiskněte tlačítko 'Vytisknout'.