RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ (Hippophae rhamnoides)

8. 1. 2018

Rakytník řešetlákový je jedním ze 4 druhů rakytníku řadících se do čeledi Elaeagnaceae (hlošinovité). V dnešní době se s touto rostlinou poměrně často setkáváme, a to především v potravinářském a lékárenském prostředí. Široký rozsah jeho účinků, obsáhlé spektrum biologicky aktivních látek a velké množství vitaminů vede vědce k novým studiím, které se snaží odhalit potenciální využití rakytníku.

Popis

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je dvoudomá opadavá dřevina vysoká 3–4 m, která kvete v období od března do dubna před rašením listů nebo současně s ním. Rostlina je odolná vůči extrémním teplotám od – 43 °C až do + 55 °C.

Plodem je elipsoidní až kulovitá nepravá peckovice žluté až oranžové barvy. Původně byl rakytník rozšířen v západní Evropě, Skandinávii, v oblasti Apenin, Alp, Karpat, v Malé Asii, na Sibiři, v Mongolsku, Himalájích a severní Číně.

Původ názvu

V Řecku se listy rakytníku podávaly koním i dalším hospodářským zvířatům, aby se zlepšil jejich růst a také kvalita srsti. Původ latinského názvu tedy Hippophaë pravděpodobně vychází z řeckých slov hippos = kůň a faos = světlo – tedy „zářící kůň“. Listy rakytníku byly dle řecké mytologie oblíbenou pochoutkou okřídleného koně Pegase.

Druhý výklad názvu pak vychází z řeckého slova feos = bodlák, pravděpodobně na základě podobnosti s trnitými větvemi rakytníku.

Využití v tradičním léčitelství

Díky širokému spektru účinků patří rakytník mezi oblíbené tradiční léčivé a užitkové rostliny. Rakytník byl a je stále ceněný pro možnost využití všech částí rostliny – plodů, semen, listů, větviček, kořenů i kůry. Z lidového léčitelství se využíval především proti žaludečním a kožním onemocněním, při revmatických bolestech, k léčbě kašle, žloutenky, astmatu, zažívacích potíží a k léčbě vysokého krevního tlaku.

Uplatnění našel v historii i rakytníkový olej, u kterého se využívalo hojivých účinků při např. léčbě drobných poranění, vředů, popálenin a dalších kožních problémů.

Ve starověkém Tibetu využívali rakytník k léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Šťáva z plodů je v Asii dodnes hojně užívaným dietetikem. V souladu s místní tradicí se tento džus podává při vysoké hladině triglyceridů, kardiovaskulárních onemocněních (angina pectoris, hypertenze) a k podpoře imunity.

Obsahové látky v rakytníku a jejich účinky na lidský organismus

V plodech rakytníku bylo identifikováno více než 190 biologicky aktivních látek - sacharidy, proteiny, aminokyseliny, organické kyseliny, vitaminy C, B1, B12, E a K, kyselina listová, karotenoidy, flavonoidy, fenolické sloučeniny, triterpenoidy, kumariny, nasycené i nenasycené mastné kyseliny, steroly, třísloviny a minerály.

V rámci prováděných studií bylo u obsahových látek rakytníku pozorováno antioxidační, protizánětlivé, imunomodulační, protirakovinné a hepatoprotektivní působení. Za tyto účinky jsou mimo jiných látek zodpovědné flavonoidy a polyfenoly.

Díky antioxidačnímu působení látek je organismus chráněn před poškozením volnými radikály a degenerací zvýšením aktivity antioxidačních enzymů. Flavonoidy vykazují kromě již zmíněných vlastností také schopnost stimulovat kostní dřeň k tvorbě červených krvinek a potlačovat alergické reakce. Čerstvé plody rakytníku jsou jejich bohatým zdrojem (obsahují 1–10 mg ﬂavonoidů/g).

Za antimikrobiální a antivirové působení proti chřipkovým a herpetickým virům extraktu z listů, semen a plodů rakytníku jsou zodpovědné především polyfenolické látky.

V rostlině byl také nalezen alkaloid hippophain. Ten byl v krystalické formě identifikován jako serotonin, tedy za látku, která je důležitá pro normální fungování organismu a která vykazuje antidepresevní účinky a je sledována pro svou protinádorovou aktivitu.

Z vitaminů je zajímavý vysoký obsah vitaminu C ve formě kyseliny askorbové. Koncentrace této kyseliny se v plodech rakytníku řešetlákového pohybuje mezi 28 a 310 mg/100 g.

Společně s ženšenem, withánií, eleuterokokem a dašími je rakytník řazen mezi tzv. adaptogeny, které pozitivně působí na lidský organismus, chrání před škodlivými účinky stresu a zvyšují jeho psychickou i fyzickou odolnost.

U rakytníkového oleje byl pozorován pozitivní vliv na hladinu cholesterolu, ochranu cév před aterosklerózou, snížení krevního tlaku, potlačení tvorby krevních sraženin a zlepšení funkce srdce.

Místní aplikace oleje z rakytníku vyvolává zvýšení syntézy kolagenu, zlepšení prokrvení a tím i rychlejšímu hojení. Využití by tak do budoucna mohl nalézt při léčbě bércových vředů u diabetiků. Stejně tak působí hojivě působení i na sliznice a mohl by představovat pomoc při léčbě žaludečních vředů.

O volbě vhodného doplňku s rakytníkem se poraďte se svým lékárníkem či lékařem.

PharmDr. Eliška Vencovská

Zdroj:

Blecha, J.Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek 2012; 65s
Jirásek, R. Rakytník – nedoceněný zdroj biologicky aktivních látek.Farmi News (Praha). 2011; 3(8): 1214-5017
Jirásek, R. Léčivé rostliny s obsahem vitaminů. Léčivé rostliny s obsahem vitaminů. Farmi News (Praha). 2013, 11(1):12-13
Navrátilová, Z. Rakytník řešetlákový. Botanika.2015;3(2):22-23
https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&ved=0ahUKEwjkpN-7p8jYAhXSDewKHX-NCl8QjRwIBw&url=http%3A%2F%2Fwww.antje-