VYZNÁTE SE V LÉČBĚ RÝMY?

1. 4. 2023

rýma2Rýma (rinitida) je zánět nosní sliznice doprovázený dvěma či více z těchto symptomů – výtok z nosu, otok nosní sliznice, kýchání a svědění nosu. Rýma patří k onemocněním s velmi častým výskytem a i přesto, že se nejedná o život ohrožující nemoc, dokáže výrazně snížit kvalitu života, schopnost soustředit se.

Rýmu lze rozdělit do dvou skupin dle doby jejího trvání – akutní a chronickou. Zatímco u akutní rýmy je nástup symptomů náhlý a léčba relativně krátká (zpravidla 7 až 14 dní), u chronické rinitidy symptomy přetrvávají 12 týdnů a déle. Častou příčinnou chronické rýmy je atypie nosní sliznice či deformita v oblasti nosní dutiny. Dle původu vzniku rozlišujeme rýmu infekční, alergickou a další druhy.

Rýma infekční

Původcem infekce v tomto případě bývají viry. Na tuto infekci pak může nasednout bakteriální infekce se zasažením dutin či spojivek. Rýma v tomto případě je charakterizována počáteční suchostí nosní sliznice, následuje otok, řidší tekoucí hlen, který se posléze mění na hustší.

Rýma alergická

Původcem v tomto případě jsou alergeny, které spouští uvolnění látek a ty dále vyvolávají alergické projevy; zpravidla má sezónní charakter. V průběhu alergické rýmy jsou příznaky v podstatě stále stejné. Hlen u alergické rýmy bývá spíše řidšího charakteru a je doprovázen dalšími příznaky jako je překrvení nosní sliznice, kýchání, suchý kašel, začervenalé spojivky a slzení očí apod.

Léčba

V případě léčby rýmy se jedná především o léčbu symptomatickou – tedy zmírňující příznaky, ale neřešící příčinu vzniku onemocnění. 

U lehčích forem rýmy volíme k pročištění nosní dutiny roztoky solí. Jde o isotonické  či hypertonické  mořské či minerální vody, které se užívají k výplachům a inhalaci. Isotonické vody zvlhčují sliznici a ředí hlen, hypertonické navíc uvolňují oteklou nosní sliznici.

Dále se užívají nosní kapky či spreje s účinnými látkami ke snížení překrvení a otoku nosní sliznice a uvolnění rýmy. Tyto látky se označují jako dekongestiva. Nosní přípravky obsahující dekongestiva nejsou vhodná k dlouhodobému užívání, zpravidla by se měla užívat nejdéle po dobu jednoho týdne. Jejich nadužívání může vést ke vzniku chronické rýmy označované jako medikamentózní rýma (rhinitis medicamentosa). Tento stav je charakterizován především pocitem suchosti v nose, zhoršením nosní průchodnosti a otokem. Ke vzniku této rýmy dochází následkem sníženého prokrvení nosní sliznice a tím i její snížené výživy a odumření sliznice.

Z hlediska podpůrné léčby lze doporučit dostatek tekutin, pravidelné větrání či zvlhčování vzduchu v místnosti jiným způsobem, polohování při spaní a s opatrností také inhalace či užití aromatických olejů v místnosti či aplikace nosních kapek a sprejů s bylinnými extrakty či silicemi. Pozor je však třeba dbát, pokud jde o pacienta s rozsáhlejšími projevy rýmy, alergií, astmatem či u dětí, kterým mohou tyto silice způsobit stažení dýchacích cest. Pokud již rýma zasáhla i dutiny vhodnou doplňkovou léčbou je vhodné užití přípravků s extrakty bylin, které působí na úrovni nosních dutin a horních cest dýchacích (Sinupret, Nasivin Sinus). 

Zvláštní kapitolou je léčba rýmy u dětí, a to především u novorozenců, kojenců a malých dětí. Velmi malé děti neumí dýchat pusou, což je dáno nedokončeným anatomickým vývojem dutiny ústní, nosu a hltanu a rovněž nedovyvinutým imunitním systémem. Rýma tak pro tyto děti představuje poměrně velký problém.
Vzhledem k tomu, že ještě neumí smrkat, je zásadní odsávat hleny a čistit nos mořskou vodou – vhodné jsou kapky či ampulky s mořskou vodou, které sliznici zvlhčí, hlen naředí a bude tak snadněji odcházet.
V případě hustšího hlenu lze také užít nosní dekongestiva. Opět u malých dětí platí spíše ve formě kapek než spreje, které mohou vyvolat reflexní stažení dýchacích cest. Kromě již zmíněných doporučení je také vhodná poloha u miminek na bříšku, kdy jim hlen nezatéká do krku a není zde tak riziko dušení.
U větších dětí je zásadní nácvik správné techniky smrkání – kdy jednu dírku zacpeme a druhou smrká – přípravky opět volíme po domluvě s lékárníkem či lékařem dle věku dítěte.

Pokud se příznaky rýmy nezlepší do 5 dní, mění charakter k horšímu či se objevují další atypické symptomy, je vždy vhodné vyhledat lékaře. Zanedbání léčby v tomto případě představuje riziko pro postižení okolních orgánů – dutin, středního ucha, spojivek a dolních cest dýchacích.

Pro volbu vhodných přípravků  k léčbě rýmy se vždy poraďte se svým lékárníkem či lékařem. 

PharmDr. Eliška Vencovská

Zdroj:

1)       Smilek, P. ZÁNĚT SLIZNICE NOSNÍ DUTINY. Interní med. pro praxi. 2004; 6(2): 70-73
2)       Vyhnánková, L. Záněty horních cest dýchacích, rýma. Prakt.lékárenství. 2007; 3(1):7-11
3)       Nevrlka, J. Rýma (rhinosinusitida) – úloha a možnosti lékárníka, pozice nazálních kortikosteroidů.
4)       Katra, R. Akutní rinosinusitidy. Prakt. Lékárenství. 2016; 12(5): 198-200
5)       Settipane, RA a Charnock, DR. Epidemiology of rhinitis: allergic and nonallergic. Clin Allergy Immunol. 2007;19:23-34.
6)       https://www.allergytampa.com/wp-content/uploads/sites/101/2017/12/allergicrhinitis-640x480.jpg